Haploskupina
Jednoduchou úvahou se dá odvodit myšlenka, že tak jak se rozložení haploskupin mění mezi státy, mělo by se měnit
i v rámci částí a regionů. Patrně ale nikdo nemá metodu, jak definovat regiony, které by měly rozložení haploskupin
odlišné od sousedních regionů. Během středověku se lidé volně stěhovali v rámci svého panství, na větší vzdálenosti
vyjímečně. Od 19. století je migrace naprosto neomezená.
Po té, co počet záznamů v databázi České Y-DNA přesáhl jeden tisíc, pokusili jsme se podívat, jestli se různé, více méně
namátkou určené regiony, nějak liší ve svém rozložení haploskupin.
Vzali jsme záznamy podle dnešního krajského rozdělení a to z krajů: Jihočeský, Vysočina, Hradec Kralové a
Pardubice (spojené do Východočeského regionu), Olomoucký a Zlínský. Výsledky jsou zobrazeny na mapce nahoře.
Na detailní rozbor je patrně moc brzo a stále ještě málo dat, ale na některé rozdílu ukázal již lze.
Jižní Čechy a Vysočina se vyznačují velkým podílem podskupiny R1b. Oba regiony jsou si vůbec velmi podobné.
Východní Čechy mají skoro 3/4 záznamů ze skupin R1a a R1b. V tom se velmi podobají rozdělení haploskupin
na Slovensku.
Na Zlínsku dominují skupiny R1a a I2.
Olomoucko má mnohem menší podíl I2 než ostatní, za to ale má největší podíl haploskupiny G2.
|
Stejná mapa podle rodů
Haploskupina
Rozdělení podle rodů znamená, že všechny záznamy, které uvádějí společného předka, jsou zde zastoupeny pouze jednou.
To by mělo vyrušit vliv výběrových situací, kdy se v databází objeví lidé shodného příjmení, kteří si nechali udělat test DNA
v rámci nějaké akce, obvykle proto, aby posoudili, zda jsou navzájem blízce příbuzní. Takový hromadný vstup do databáze jistě
naruší požadovanou náhodnost výběru.
Prozatím moc rozdílů od první mapky nevidíme. Je to především proto, že nemáme moc případů, kdy lidé mající genetickou shodu,
dokáží svůj shodný původ vyvodit i z matričních záznamů.
|
zpět
| |
